Medvěd mlátí....

Stojí opilec u výběhu šelem a hází dlažební kostky po vlkovi. Přiběhne hlídač a rozčileně se ho ptá: „Proč po něm házíte ty kostky? Co vám to ubohé zvíře udělalo?”
Opilec se na něj podívá kalným zrakem a odvětí: „Mně nic, ale sežral Karkulku, hajzl jeden.”

Jde parkem chlapík s jezevčíkem, naproti se blíží chlap s bulteriérem a ten s jezevčíkem na něj volá: „Prosím vás, běžte s tím psem jinam, protože jinak bude zle!”
Chlapík ale neuhne, a jak psi procházejí vedle sebe, strhne se strašná rvačka. Za chvíli vyběhne z oblaku prachu jezevčík a v tlamě drží tlapu bulteriéra. Jeho majitel se zhrozí: „Proboha, vždyť mě ten pes stál třicet tisíc!”
Chlapík s jezevčíkem na to: „A můj stál dvě stě tisíc!”
„Proboha, co na tom psovi stálo dvě stě tisíc?”
„No, sto tisíc krokodýl a sto tisíc plastika!”

Novákovi jsou na sousedském dýchánku u Hofmanových. Hofmanovi mají psa, křečka a také pomenšího pestrobarevného papouška. Novákovi procházejí kolem ptákovy klece. První jde paní. Zastaví se, se zájmem si opeřence prohlédne a pochválí ho, jak je hodný. Papoušek ukolébaně pokyvuje hlavou.
Když jde okolo pan Novák, cizokrajný opeřenec se najednou zjančí, jako by do něj vjel ďas, a rozeřve se na celé kolo: „Polib mi pŕŕŕdel, polib mi pŕŕŕdel, polib mi...!”
Zatímco pan Novák zrudne zlostí, jeho choť se popadá za břicho a dobírá si ho: „Ten papoušek tě zjevně moc v lásce nemá.”
„To byste se právě divila, má drahá,” namítne pan Hofman. „Lumírek - tak se jmenuje - je totiž učebnicový příklad toho, že i mezi zvířaty se najdou homosexuálové!”

Při venčení psů se v parku potkali dva nesmělí mladí lidé. On ji oslovil jako první.
„Ahoj, tohle je Alík,” řekl.
Ona odvětila stejným stylem: „Moji kólii těší, jmenuje se Endy.”

Víš, co udělá žirafa, když jí plivneš do tváře?
Podkopne ti žebřík!

„Pane, proč vedete toho krokodýla na vodítku?”
„Nenávidím psy.”

Víte, jaký je rozdíl mezi vlaštovkou a tifusem?
Zkuste chytit vlaštovku.

Povídá jeden opičák druhému: „Ty nemáš proč být rozmrzelý, ty jsi chápán, ale mě někdo nechápe!”

Přijde Matúš z úřadu a říká: „Mámo, vrátili nám to pole za lesem.”
„Já vím,” říká manželka.
„Jak to můžeš vědět?”
„Jdi se podívat do maštale, oběsil se nám kůň.”

Potká pštros pštrosa a ptá se ho: „Proč my pštrosi vlastně strkáme hlavu do písku?”
„Proč to děláš ty, to nevím, ale já hledám naftu!”